Milá knihomolko, milý knihomole,

jsou tomu tři roky, kdy mě napadlo založit tenhle projekt. Z prostého přetlaku způsobeného potřebou povídat si o knížkách, sdílet postřehy o literatuře, přemýšlet nad tématy, na která při čtení narazím.

Z téhle mé kratochvíle vznikla Knihovnička V. H., jejíž 22. díl nyní doputoval k více než 9000 čtenářů. A protože jsi jedním z nich, chtěla bych i tobě poděkovat, že se mnou mé knihomolství sdílíš.

Mé poděkování letí v podobě deseti tipů na ty nejlepší knížky, které jsem letos přečetla. A že jsem jich přečetla! Top desítku nebylo vůbec snadné vybrat.

S těžkým srdcem jsem nezařadila takové skvosty jako například Dějiny násilí (Edouard Louis), Kvásek (Robin Sloan), Vyšlapaná čára (Sara Baume), Jak vysoko klesneme(Sequoia Nagamatsu) nebo Prvních patnáct životů Harryho Augusta (Claire North).

Z českých knížek se pak do výběru nedostalo třeba Svědectví o životě v KLDR 2 (Nina Špitálníková), Dr. Alz (Miloš Urban), Těla (Klára Vlasáková), Teorie podivnosti (Pavla Horáková) nebo Honzlová (Zdena Salivarová). Všechny tyto ale velmi doporučuju a doufám, že se na ně v některém z příštích dílů newsletteru dostane!

Níže najdeš 10 knih, které mě letos zasáhly. Které něčím vybočily. Které zpracovaly zajímavé téma zajímavým způsobem. A na co se určitě můžete spolehnout, je krásný jazyk. Doufám, že mé tipy poslouží jako inspirace pro vánoční dárky.

S láskou,

Veru

10 nejlepších knížek za rok 2026

Nulorožec

~ Petr Stančík

79 % na databazeknih.cz

Nulorožec je totální divnota, a to já miluju! Klasických románů jsem četla dost a ve svých 42 letech už opravdu hledám v literatuře něco jiného, než "příběh, který je hezky odvyprávěný, jsou v něm milé postavy a dobře to dopadne".

Petr Stančík předkládá čtenáři takovou parodii na detektivku. Strašně mě bavilo, jak totálně roztříštil všechna detektivková klišé. Žádná gradace, když má dojít k nálezu mrtvoly. (A když už se najde, je to ta nejbanálnější věc celého textu.) Žádné "postupné rozkrývání případu skrze důvtip inspektora". (Stančík se nebojí pustit do vyprávění dea ex machina.) A žádné náznaky toho, že je vyšetřovatel atraktivní, které mají udržet čtenářky v napětí. (Stančík svého detektiva nechává vesele nonšalantně souložit s kteroukoli, která se mihne kolem.)

A co mě na autorovi zaujalo už v jeho knize Pravomil, potvrdilo se mi i tady. Stančík tu podle mě jede už x-tou inkarnaci (kde x je rozhodně větší než počet mých inkarnací), protože rozumí věcem, kolem kterých já zatím jen tak čumákuju. A to včetně nejhlubších otázek o podstatě naší existence.

Možnosti milostného románu

~ Jan Němec

72 % na databazeknih.cz

Skoro nikdy nečtu knihy dvakrát. Tahle bude jistojistě výjimkou. Není to kniha pro každého. Spousta lidí bude knížku zřejmě považovat za takovou intelektuální masturbaci, za přílišný exhibicionismus, snobismus. Sympatickou postavu zde nehledejte, stejně tak zapomeňte na dojetí, usebrání a naservírovaná moudříčka na podnose.

Jan Němec v ní úplně rozbíjí pravidla, jak má být román psán. Střídá formy, vypravěčské pohledy, jazyk, polohy. Zkouší a hraje si. A na pozadí toho předkládá studii jedné velké lásky, která vytryskla, zahořela a zhasla. Že je to autobiografie, je vlastně jedno (když se tedy nějak srovnáme s tím, že jeho Nina je skutečná postava, u které těžko říct, zda dala s psaním o své osobě souhlas). Tahle láska se mohla stát komukoli (což zní triviálně a mdle, ale fakt málokdy mívám u knih tolik aha momentů, ve kterých se poznám a kdy mi autor popíše v obecné úrovni něco, čemu jsem u sebe nerozuměla nebo neměla pojmenované).

Na zemi jsme všichni na okamžik nádherní

~ Ocean Vuong

79 % na databazeknih.cz

Říká se, že spousta nejlepších uměleckých děl vznikla, když bylo tvůrcům kolem třiceti. Ocean Vuong není dle mne výjimkou.

Narodil se ve Vietnamu, ale když byl malý, přestěhovali se s matkou a babičkou do USA. Jaké to je být synem negramotné imigrantky?
Už samo o sobě asi těžké.

Nicméně Ocean Vuon k tomu dostal nadělené ještě válečné trauma, které se skrz generace propisuje z babičky na matku, z matky na syna. A aby toho nebylo málo, Vuong během dospívání zjišťuje, že je gay.

Ve svých třiceti letech se rozhodl napsat o svých prožitcích formou románu dopis matce, která si jej nikdy nepřečte.

Klobouk dolů před jeho odvahou. Tolik syrovosti a odhalení se až na dřeň jsem snad ještě nikdy nečetla. Vuong vás nenechá jen přihlížet příběhu. Pustí vás dovnitř, nechá vás procházet skrze sebe tolikrát, že budete mít pocit, že žijete v jeho kůži. (A tady ještě jednou klobouk dolů, protože překlad do češtiny byl úžasný.)

Baletky

~ Miřenka Čechová

77 % na databazeknih.cz

Poslouchala jsem nějaké rozhovory s Miřenkou Čechovou, kde mluvila o tom, jaké to bylo vyrůstat v divokých devadesátkách s touhou stát se baletkou. Bez servítek popisuje praktiky na taneční konzervatoři, které s cílem vyrobit dokonalá univerzální těla systematicky potlačují osobnost dívky a neváhají k tomu použít takřka jakékoli praktiky. Brr.

Baletky jsem zaznamenala hned, co vyšly. Ale osud tomu chtěl, že jako první jsem viděla divadelní představení. (Wow, zajděte si a vezměte s sebou své náctileté dcery! Je to hodně silné.)

Když pak vyšla audiokniha v podání Terezy Dočkalové, kterou jako narátorku úplně zbožňuju, nebylo nad čím váhat. Poslouchala jsem se staršími dětmi a dalo nám to mnoho podnětů k rozhovorům.

Tahle knížka se u mě dostala do top 10 asi právě díky tomu spojení všech zážitků (divadlo, kniha, narátorka).

Těžké duše

~ Iva Hadj Moussa

84 % na databazeknih.cz

Mám zálibu v podivínských postavách. V morousích, co žijí na okraji společnosti, mají divné záliby, divně se oblékají, mají svérázný humor.

Navzdory názvu nejsou Těžké duše depresivní čtení, i když hlavní postava má slušně naloženo. Rozvod, dospívající dcera, práce vyklizeče nemovitostí a padesátka na krku bez velkých vyhlídek. S kamarády ho ale napadne, že oživí svou starou metalovou kapelu. Heavy Souls.

Poslouchala jsem jako audioknihu, Leoš Noha byl bravurní a nesmírně mě v té roli bavil (i to jeho šlapání si na jazyk, které se k postavě Johanese hodí).

Skvěle vykreslený pohled muže v lehounké krizi středního věku, kterou si radší nepřipouští. Až se nechce věřit, že to napsala žena. Výborně zachycený generační rozdíl boomer vs. náctiletá. A je to fakt vtipné, pokud tedy netrváte na korektním veřejnoprávním humoru.

Počkej na moře

~ Veronika Opatřilová

84 % na databazeknih.cz

Příběh zakázané lásky mezi dvěma gayi v minulém století. Fakt přemýšlím, kdy jsem naposled četla tak syrovou love story, která by se nepatlala v patosu, a přitom mě zasáhla svou hloubkou a reálností. Tak moc jsem se dokázala do hlavní postavy vžít, a to i přesto, že jsem povahou úplně jiná a že to byla queer láska.

Na tuhle knížku jsem slyšela hned po vydání pět ódy, až mě to štvalo. :-D Rozhodla jsem se tedy počkat a se zpožděním si dala audioverzi. Jestli můžete, poslechněte si to taky. Herce Dana Krejčíka jsem do té doby neznala, ale naprosto mě uchvátil, až jsem si ho musela jít vyhledat, co to je za kluka, kde se vzal a jak je možný, že má takový přednes.

(A vtipná dohra: Když se teď v listopadu zjevil u mého knižního stánku v Brně Dan s manželem a zjistilo se, že mé knížky znají a mají rádi, tak jsem se Danovi vnutila a vymámila z něj příslib, že příští moji knížku načte on!)

Zrozeni k běhu

~ Christopher McDougall

86 % na databazeknih.cz

Přišlo mi krajně nepravděpodobné, že by mě bavila kniha o běhání. Inu, pletla jsem se a ráda to přiznám!

Během tohoto dobrodružství se vypravíte za kmenem Tarahumarů, kteří jsou nejlepšími běžci na planetě. A to přesto, že nijak zvlášť netrénují ani nežijí extra zdravě. Jejich mindset je ovšem obdivuhodný. A vy se v knize dozvíte, v čem spočívá ten rozdílový bod a proč i vaše (ano, i vaše!) tělo je zrozeno k běhu.

Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Jaroslava Duška, navíc v srpnu, kdy jsem se toulala po Beskydech. Měla jsem pocit prázdninového indiánského léta. A tohle bavilo i mé náctileté děti!

Zbabělí hrdinové

~ Simona Bohatá

77 % na databazeknih.cz

Na Simonu Bohatou se z nějakého divného důvodu pořád zapomíná. Když se zeptám, tak ji málokdo zná. A přitom je to dle mne jedna z nejlépe píšících současných českých autorek.

Tuhle knížku jsem zařadila proto, že je povídková (a jiné povídky tu nemám). Ale přečtěte si od Bohaté cokoli.

Dokáže podat neskutečně důvěryhodný obrázek dob minulých. Vykresluje komunistická sídliště tak, jako byste tam opravdu byli a prolezli každý kout. A navíc je to psaní vtipné, jazykově bohaté.

Zbabělí hrdinové jsou příběhy lidí, kteří se zamotali do okolností takovým způsobem, že přestali vidět cestu ven a statečně musejí chroupat drsnou realitu.

Až na ten konec dobrý

~ Pavel Tomeš

86 % na databazeknih.cz

Nejsem úplně fanda humoristických románů, protože většinou to autor přepálí a vám po sto stranách smíchu začnou tváře tuhnout. Srandu pro srandu beru, ale nemusím ji mít rozprostřenou do délky románu, takže sem s Tomešem dlouho váhala. To byla ale chyba!

Tenhle autor a samonakladatel v jedné osobě umí skvěle kombinovat lehkost a hloubku. Namíchané tak akorát, aby člověka čtení bavilo, a zároveň ho myšlenky obohatily.

Už mám koupenou i další autorovu, tentokrát povídkovou knížku s názvem 13! (Třináct faktoriál)

Žít dál

~ Narine Abgarjan

92 % na databazeknih.cz

Kolik knih od arménských autorů jste četli? Narine Abgarjan jsem objevila loni a získala si mě. V této sbírce příběhů (zdráhám se to nazvat povídkami) nás přenese do období první války o Náhorní Karabach.

Každá kapitola zachycuje jednoho z obyvatel arménské vesnice, jemuž do života zasáhla válka. Ti, co zemřeli, jsou mrtví. Ti, co přežili, se musí zvednout a žít dál. Není to ani tolik o statečnosti jako o tahu života, ve kterém je potřeba pokračovat, i když to bolí k nesnesení.