#24: Knihy začínající písmenem L
Milá knihomolko, milý knihomole,

už dlouho jsem chtěla udělat díl, ve kterém tipy na knížky nebudou spojené žádnou logikou. Prostě takovou srandičku. Prozatím všech 23 dílů mělo vždy nějaké společné téma, formu, zemi původu, apod. A pravda, jednou ročně posílám svých TOP10 knížek za uplynulý rok, což vlastně žádné pojítko nemá, ale budeme předstírat, že dostatečné lepidlo jsem já a můj vkus. :-)
Napadlo mě to až včera, kdy jsem si všimla, že nejbližší dvě besedy budu mít
20. 3. v Lanškrouně
21. 3. v Litomyšli
Obě města jsou krásná a obě taky začínají na písmeno L.
Prohledala jsem seznam knih, které si zapisuju od roku 2016. A víte, co mě překvapilo? Jak málo jich začíná na L. Každý rok přečtu něco mezi 60 až 90 knížkami. To by mělo plus mínus autobus vyjít v průměru třeba na 25 knížek na každé písmeno (bez diakritiky). Když odečteme divná písmena jako X, Y, W, tak je to ještě víc.
Jenže já jich ve svém seznamu našla jenom 9! Z nějakého důvodu si tohle písmeno spisovatelé málokdy vybírají. Nebo je taky možné, že mám divný výběr knih já.
S Jeníkem jsme zkusmo procházeli knížky, co mám doma v knihovně (většinu jsem ještě nečetla, protože ty přečtené dávám kamarádům). Z těch cca 300 knih jsme našli od L jenom 3. Jenda to glosoval tím, že na L začíná třeba LÁSKA, což mě rozesmálo, protože červenou knihovnu nebo nyní tak populární romantasy nečtu teda opravdu vůbec.
Vtipné je, že z těch, které bych vám mohla doporučit, je většina vystřílených, protože:
1) Jsem je už (několikrát) doporučovala jako např. Letní světlo, a pak přijde noc, Letecký motor ve dřezu nebo Lenochod Jimmy a jeho backup band.
2) Jsou úplně všude, protože je tlačí nakladatelství (a já se k tomu nechci přidávat, tohle určitě není cíl tohoto newsletteru). Jsou to knížky jako Letnice (ještě jsem nečetla, protože čekám, až opadne ten strašný hajp kolem Hlauča a on vyleze s něčím dalším), Les v domě, Listopád nebo Labyrint pohybu. A doporučovat vám Labyrint světa a ráj srdce mi přijde divné, to zná asi každý.
Vybrala jsem proto tři knížky, které jsem (doufám!) ještě nikde nezmínila. Tak snad se vám budou líbit.
Přeju krásné jaro,
Veru
***
Knížky začínající písmenem L
Lidé a oceán
~ Rudolf Krautschneider
90 % na databazeknih.cz
Ruda je můj nejoblíbenější filozof, i když on by se proti tomu označení určitě ohradil a poslal mě s ním k šípku. Nehalí se do nesrozumitelných kabátků dojmů a pojmů, kterým obyčejný člověk nerozumí.
Tenhle mořeplavec je pro mě ukázkou člověka, který si žije život mimo všechny obvyklé škatulky. Vytvořil si svou vlastní, což v jeho případě není demonstrací ega, ale svobody, ze které pak vychází laskavost a lidskost. Nemyslete si ale, že Ruda je "hodný dědeček, co vás pohoupe na koleni". Spíš vás tak laskavě nakopne do zadku, abyste vy měli chuť vyplout. Když ne na moře, tak tam, kam vaše srdce volá.
"Velmi staří a velmi mladí lidé plují oceánem. Nikdy není brzy ani pozdě, abyste i vy mohli vyplout. Žádná výmluva neobstojí. Na moři je ten, kdo tam chce být."
Knížka vyšla v roce 1991 a víc než cestopis je to "lidopis", což mě baví tisíckrát víc než nějaké nudné itineráře z míst, kde jsem nebyla.
Leonardo da Vinci
~ Walter Isaacson
89 % na databazeknih.cz
Tenhle životopis jsem poslouchala jako audio a pamatuju si, že jsem se do ní tak zabrala, že jsem se kvůli ní ztratila v horách někde za Šumperkem. :-D
Leonarda da Vinciho všichni tak nějak známe ze školy. Tušíme, že to byl génius a umíme odpapouškovat, že se jednalo o "typického představitele renesance".
Až když se ale ponoříte do jeho života, uměleckých děl a vynálezů, tak pochopíte, jaký neuvěřitelný rozsah tenhle člověk měl. Takoví se již nerodí. Nebo možná rodí, ale svět je už mnohonásobně komplexnější, specializovanější a taky poznanější, takže se obávám, že i Leonardova pozornost by měla co dělat, aby mu nemrsklo.
Lovci hlav
~ Jo Nesbø
84 % na databazeknih.cz
Ač to tak z knih, které vám doporučuju, nevypadá, tak detektivek a thrillerů přečtu docela hodně. Dělají mi většinou společnost v audiopodobě na dlouhých cestách autem na besedy, kdy mě napětí udrží bdělou za volantem. V těchto žánrech kralují už dlouho seveřané. Myslím, že ten úspěch u nás je dán částečně tím, že jejich smysl pro humor a ironii je dost podobný českému.
Mám toho z tohoto žánru načteno fakt hromadu, abych dokázala ocenit, jak moc výjimečný je Jo Nesbø, který celou tu "severskou mánii" u nás započal. Jeho psaní kombinuje nejen stupňované napětí, ale i postavy, které si zamilujete (přestože to jsou často padouši), a taky humor!
Lovci hlav jsou samostatným příběhem, který není ze série o detektivu Harrym Holeovi. Pokud byste chtěli další tip na neholeovskou knihu od Nesbøho, pak určitě doporučím Syn, Království, Krev na sněhu nebo Půlnoční slunce.