Parťáci na cesty, kteří se mnou jezdí od dob, kdy byli miminka

05.12.2022

Psát blog o cestování s dětmi není dlouhodobě udržitelné. Jednoho dne vyroustou a - pokud tedy s vámi ještě budou chtít jezdit - budete spolu prostě jen cestovat.
Nedokážu říct, kdy přesně nastal ten zlom. Ale tihle tři už pro mě nepředstavují na cestách takřka žádná omezení.
Můžou přetáhnout večerku a nevadí jim čekání, když to cesta vyžaduje.
Vydrží pár hodin bez remcání o hladu, když není v dosahu jídlo.
Můžu je nechat doma samotné, když se potřebuju projít.
Můžu je samotné poslat ven, i když to tam neznají zdaleka tak dobře jako doma.
Jejich potyčky jsou minimální a pomoc čím dál větší.
Pořád ale ještě mám v živé paměti časy, kdy to tak nebylo. Cestování s nimi bylo po všech stránkách náročné a vyžadovalo z mé strany spoustu příprav.
Nejsem fanda pobytových zájezdů (no, vlastně je úplně nesnáším), takže jsem s dětmi už od miminek vyrážela na vlastní pěst. Sama. Třeba na pět šest týdnů.
Dovolenou by to asi nazval málokdo.
Ale vyplatilo se to a teď sklízím plody toho, co jsem před pár lety zasela.
Je jim 10, 9 a 6 let a jsou to skvělí parťáci na cesty, lepší jsem si nemohla přát.
Pokud máte děti mladší, cestování vás láká a nechcete z jakýchkoli důvodů vyrážet s cestovkou, tak jsem pro vás napsala (před třemi lety, když jsem to měla ještě v čerstvé paměti) 130stránkovou e-knížku "Cestuj s dětmi na vlastní pěst".
S hromadou tipů, jak si v zahraničí poradit, na co si dát pozor a čeho se naopak vůbec nebát.
Knížka v PDF s kupou motivačních fotek a veselých (někdy spíš komických) historek z našich cest je zdarma ke stažení tady:
https://www.veronikahurdova.cz/cestuj-s-detmi/
Poklidný advent přeju od moře, Veru