K smrti dobrý festival: Záznam 3. ročníku se slevou 100 Kč

13. listopadu je pro mě den, kdy myslím na smrt častěji než jindy. Dneska je to sedm let, co jsem ovdověla.
Tehdy jsem si myslela, že můj svět skončil. Naději mi dával mj. vzkaz, který Honzův duch předal jeho kamarádce, která mi ho pak poslala. Tady kousky z něj:
"Teď už jsem tam, kde zloba není."
...
"Svou lásku ti tu nechávám a dětem požehnání dávám."
...
"Má láska tu bude s tebou napořád, ale ty musíš jít cestou dál."
...
"Neboj se života, ten ti leccos přichystá."
Vůbec jsem tehdy neměla jistotu, že se jeho slova splní. Ale ono jo. Blízkost smrti mě proměnila a přinesla mi toho tolik, že ji vnímám jako dar.
Když jsem pak začala v roce 2016 o smrti přednášet, připadala jsem si jako blázen. Organizátoři se ptali, jestli bych tam neměla nějaké optimističtější téma.
Našlo se jen pár bláznů, kteří se odvážili a uspořádali setkání, jehož hlavním tématem byla smrt. A já poprvé viděla, že mluvit o smrti má smysl.
Lidé plakali, protože smrt uměla vytáhnout na povrch jejich skryté strachy. Ale taky jsme se hodně smáli. Protože smrt obnažuje srdce, která se pak dokážou spojit v člověčenství, lásce. V tom, co máme všichni společné.
Přijde mi až neuvěřitelné, jak se pomalu, ale jistě za těch nemnoho let pohled společnosti na smrt posouvá. Smrt přestává být jen černou bábou s kosou, co nám bere naše blízké. Moje přání, abychom všichni přizvali smrt k našim stolům a posadili ji na čestné místo, se začíná plnit.
Minulý víkend proběhl v Ostravě už 3. ročník K smrti dobrý festival. Tři dny, ve kterých smrt není tabu, přinesly víc vzájemné blízkosti srdcí, než si dokážete představit.
U mnoha přednášek jsem plakala. Třeba když Lucie Burdová mluvila o ztrátě své novorozené holčičky s takovou sílou a láskou, až se mi celý prostor kolem ní rozzářil.
Jindy mi tekly slzy zas od smíchu, třeba když Denaé Rufer povídala o tom, jak poslední dědečkovo přání, které po dlouhém soustředěném odezírání ze rtů konečně rozluštili, bylo pivo.
Moc mě také zaujalo sdílení Heleny Máslové, která mluvila mj. o tom, že v pubertě se mladý člověk potřebuje dotknout své smrtelnosti, aby to dětské v něm mohlo zemřít, a jak zoufale tyto přechodové rituály v naší společnosti chybí a vede to pak k dospělým, kteří jsou stále dětmi.
Pokud jste festival nestihli, je možné jej zhlédnout zpětně. Já vím, že video/audio obsahu je plný internet. Já sama už skoro nic neposlouchám, abych se nepřehlcovala.
Ale tohle doopravdy stojí za to. Protože vás to promění. Posune blíž k sobě. Otevře lásce.
S Janou Slavíkovou, organizátorkou festivalu, jsme se domluvily na slevě 100 Kč. Při objednávce záznamu zadejte kód VERU100.
K letošnímu záznamu získáte do 30. listopadu zdarma i ten loňský, kde jsem přednášela (a byla to jedna z mých posledních přednášek vůbec).

https://www.ksmrtidobryfestival.cz/zaznam-k-smrti-dobry-festival-2022/