Někdy síla spočívá v umění říct "dost, tohle není správné"

"Zastřelte je," křičeli, "zastřelte ty židovský psy!"

Co se mým německým přátelům přihodilo, že se z nich stali vrazi? Jak je možné učinit z přátel nepřátele, stvořit takovou nenávist? Když si vzpomenu, jak se Němci vyžívali v naší bolesti, popadne mě touha se jich zeptat: "Máte duši? Máte srdce?"

Spáchali otřesné činy, a co hůř, užívali si to. Mysleli si, že dělají správnou věc.

Ani ti, kteří nedokázali sami sebe oklamat k nepřátelství vůči Židům, neudělali nic proto, aby ten dav zastavili.

Kdyby se tehdy za Křišťálové noci dokázalo dostatečné množství lidí postavit a říct: "Dost! Co to vyvádíte? Zbláznili jste se?", ubíraly by se dějiny jiným směrem.

Ale oni to neudělali. Báli se. Byli slabí. A jejich slabost se nechala snadno zmanipulovat v nenávist.

~ Eddie Jaku: Nejšťastnější muž na Zemi

---

S odstupem desítek let je to snadné vidět.

Asi málokdo by dnes schvaloval zvěrstva, která se za Křišťálové noci udála.

A přesto jsme schopni tohle divadlo odehrávat v jiných kulisách. Zas a znovu. Necháme se strhnout myšlenkou a davem, abychom ospravedlnili násilí páchané na druhých, byť třeba "humánějším".

Někdy síla spočívá v umění říct "dost, tohle není správné". Násilí není správné nikdy, ať je zabaleno sebevzletnějšími úmysly.

Pakliže se chceme nazývat vyspělpu společností, pak bychom argument "ono by to s nimi po dobrém nešlo" měli navždy pohřbít.