Praktikování zenu je snadné... když je člověk sám

Praktikování zenu je snadné. Když je člověk sám.

Je jednoduché zavřít se do jeskyně a tam si hýčkat svoje jemné vnitřní rozpoložení. Daleko od všeho hluku. Daleko od lidí.

Ale skutečné mistrovství se prokáže až v mezilidských interakcích. Dokážeme si udržet to krásné světlo uvnitř, když svět kolem nás je proměnlivý a stále nám přihazuje do cesty nové výzvy?

Někteří z nás si vybrali cestu nejnáročnější. Rozhodli jsme se, že budeme mít děti.

Nejenže kontakt s nimi je v prvních letech intenzivní časově, ale zejména pak energeticky.

Někdy máme pocit, že už není odkud brát.

Zkuste si v takových chvílích říct, že je to trénink. Trénink zenového mistra, který jste si vědomě vybrali.

Mně tahle myšlenka pomáhá a často mě to i rozesměje. 

Protože tak absurdní zkoušky dokáže vymyslet jen ten nejlepší trenér na světě. Život sám.