Zákony. Často spíš než skutečnou ochranou jsou zástěnkou, za kterou se skví nápis "děláme to, abychom vytvořili zdání, že něco děláme".

U sousedících odbavovacích pásů bezpečnostní kontroly jsme se sešli dva výtržníci. Já a muž s pistolí. Ten se snažil pracovníkům letiště Praha vysvětlit, že během letu střílet nebude, tak proč by si svůj kvér nemohl vzít na palubu.
Co se týče mé rebelie, týkala se předmětu tak strašlivého a nebezpečného, jakým je 200mililitrová pleťová voda.
"Já bych ji ale potřebovala. Jedu na několik týdnů, takže mi těch předepsaných 100 ml nestačí, a bez ní se mi strašně loupe obličej," žadonila jsem.
"To je mi líto, ale předpisy to nedovolují."
"Tak já vyleju lahvičky s mýdlem a šamponem a přeliju si to do nich. Na mýdle a šamponu mi nesejde."
"To taky nejde, přelévat to takhle na letišti."
"Takže kdybych to udělala doma, tak je to v pořádku?"
"Ano."
"A kdybych to nalila - též samozřejmě doma - do těch půllitrových lahví s pitím, se kterými prošly mé tři děti na palubu, tak je to taky v pořádku?"
"Ano."
Nakonec - snad vzhledem k absurdnosti rozhovoru a zjevnosti mého zoufalství, jež bylo prosté úmyslu vyhodit letadlo do povětří - mi bylo povoleno to přelít do narychlo vymytých lahviček od sprcháče.
Nemálo tomu napomohl i můj kumpán s pistolí, který na sebe mezitím důmyslně strhnul pozornost většiny personálu a přivolané policie.
Po 11. září 2001 byly výrazně zpřísněny bezpečnostní kontroly na letištích. V roce 2006, v reakci na teroristický pokus o vyhození letadla do vzduchu pomocí kapalných bomb, se zavedlo omezení na objem tekutin.
V nějaké rovine těm opatřením rozumím. Pramení ze strachu a mají zajistit pocit bezpečí na palubě.
Dokud do nich nezačne člověk šťourat, tak jsou poměrně kompaktní a iluzi vyšší ochrany dobře zajišťují.
Ale z velké části mám pocit, že spíš než skutečnou ochranou jsou zástěnkou, za kterou se skví nápis "děláme to, abychom vytvořili zdání, že něco děláme".
Obecně toto nemá být hejt na všechna bezpečnostní opatření a zákony, které nás mají chránit. Chci jen poukázat, na dvě věci:
1) Pokud se k nějakému bezpečnostnímu kroku přikročí, je těžké jej vzít zpět, protože by to vyžadovalo dostatek lidí s koulema (dámy prominou, myšleno obrazně), kteří se postaví a řeknou, že je to nadbytečné a ve svých důsledcích to víc škodí než pomáhá.
(Argument "nedocenitelnosti lidského života" neberu, protože pak by takové kontroly měly probíhat např. i při nástupu do metra či vlaku.)
2) Při aplikaci nových zákonů stále hlouběji a hlouběji zapadává Occamova břitva upozorňující na logickou úspornost, jež bychom měli aplikovat, pokud se nechceme v množství nově přidaných proměnných utopit.
(Argument o tom, že "kdyby tato jedna nová proměnná měla záchranit byť jediný lidský život, je to dobrá proměnná", též neberu. Protože jsem s to na místě vymyslet deset nových opatření, která by bezpečnost na letištích zvýšila. Ale chcete před každým odletem absolvovat např. prohlídku tělních dutin?)
Hezký den přeju, Veru