Rozhovor o lásce

• Monika Sobeková: Aký obraz sa vám v predstave vynorí pri slove láska?

Veronika Hurdová: Představuju si ji jako látku, ze které je utkáno všechno na tomto světě. V mé hlavě je růžovo-žlutá, vypadá trochu jako jahodovo-vanilková zmrzlina, když se rozpustí na dně poháru a lžičkou jemně promíchá.

• Aké je podľa vás poslanie lásky na tomto svete?

Láska podle mě nemá poslání. Láska prostě jen je a vplétá se do všeho, kde jí to my lidé neblokujeme. Je to základní živná síla, ze které vše vykvétá.

Čímž nepopírám, že se na světě nedějí i nepříjemné věci. Ale podle mě jsou to místa, kam my, lidé, lásku odmítneme vpustit. Představuju si to jako takový špunt na mentální úrovni, díky kterému nemůže láska téct. Nebo křeč, chcete-li.

Mnohdy se snažíme tyhle křeče odstraňovat bojem. Ale já si myslím, že jediným lékem je posílat do bolavých míst lásku a tou pak tyhle křeče pomalu, laskavě rozpouštět.

• Čo je vašou najväčšou láskou? Čo vám do života prináša?

Asi by se nabízelo říct děti nebo partner. Ale já to tak nevnímám, vůbec v těchto kategoriích neuvažuju. Vnímám to tak, že svým milovaným můžu lásku projevovat, ale ne ji od nich očekávat. Sama pro sebe jsem si to pojmenovala tak, že vytvářím něco jako "pole lásky", aby se v něm mohli všichni mí blízcí koupat. A pokud i oni takto září, mohou se tahle pole prolnout a rozzářit se mnohem silnějším světlem, než je jejich prostý součet.

Vyzařovat tohle pole sama, bez odezvy, je pro mě dostatečný důvod k vděčnosti, protože to sytí moje srdce. Ale když se moje pole protne s polem lásky někoho jiného, tak pak mívám na droboučké okamžiky pocit, že se dotýkám Boha.

• Ako sa vo vašom živote vyvíjal postoj k láske? Resp. ako sa u vás menilo jej vnímanie s pribúdajúcimi rokmi?

Moc už si to nepamatuju, ale určitě tam byla fáze, kdy jsem měla pocit, že láska je cosi, co se dá mezi lidmi směňovat.

• Zažili ste na vlastnej koži, že láska dokáže zmeniť život, vyliečiť bolesť, spracovať traumu, zmeniť pohľad na svet či pomôcť odpustiť? Resp. pomohla vám láska prekonať ťažké životné situácie? Ak áno, skúste túto skúsenosť popísať bližšie.

Vůbec nepochybuju, že láska dokáže obrovské věci. Nemyslím si, že je nutnou podmínkou, aby byla přítomna při léčení bolesti či zpracování traumatu. Ale je to s ní tisíckrát snazší. Na vlastní kůži to zažívám v malém každý den s dětmi. Jejich kolínka se zázračně léčí pouhým pofoukáním, slzy osychají při obejmutí.

• Ako sa môžeme o lásku starať, aby v nás rozkvitala?

Připomínat si ji. Být si vědomi toho, že jsme z lásky stvořeni a že jsme lásky hodni. Být bdělý a pozorný k jejím projevům, které jsou ve všem kolem nás. Pěstovat v sobě vděčnost.

• K akej najhlbšej vnútornej pravde ste vďaka láske vo svojom živote dospeli?

Že je svět tím nejkrásnějším místem k bytí, které si moje duše mohla vybrat.

---

Rozhovor vyjde v knížce pro děti "O láske" od Moniky Sobekové