Zážitky nemusejí být pozitivní. Stačí, když jsou intenzivní
![](https://99e7c514f4.clvaw-cdnwnd.com/0beac3ce7860eb2b7378589e3f88f99f/200000270-541f6541f8/306534729_623437079151031_4098666035031741364_n.jpg?ph=99e7c514f4)
"Zážitky nemusejí být pozitivní. Stačí, když jsou intenzivní," říkával Honza. Zpravidla mě tím sral, protože to citoval většinou ve chvílích, kdy jsem ryla držkou v hlíně.Na klasické odpočinkové dovolené jsme spolu moc nejezdili.
Naše výpravy byly většinou tak náročné, že bych si pak po nich potřebovala vzít v práci ještě týden volna.
Kdybych si to všechno pamatovala, vydalo by to na knihu.
Nocování na střeše (cizí) garáže v Řecku.
Španělská domobrana, která nás v noci obklíčila auty, z nichž vyskákali po uši ozbrojení chlapíci.
Výlet do Rakouska, který jsem dostala od Honzy jako "odměnu za porod" a absolvovala tak s 5týdenním Mariánkem (a rok a půl starou Grétkou) několik výšlapů do hor.
Výprava do brazilské džungle, kde jsem po prvních sto metrech zahučela do řeky, čímž se mi nasosaly vodou chrániče proti uštknutí hady a celou cestu mi padaly a já je nestíhala nandavat, zatímco náš průvodce mi mizel kdesi v hlubinách pralesa.
Naše poslední "dovolená" předtím, než jsem otěhotněla s Jeníkem, byla do Alp, kde se mě můj milovaný muž snažil na několikadenním tracku přesvědčit, že "hřebenovka se jde napříč hřebeny" a "náhodně nalezené lesní plody jsou vlastně plná penze v bio kvalitě".
Když pak Honza v listopadu 2015 nečekaně umřel, přišlo mi škoda skoncovat s dobrodružstvím jen kvůli tomu, že jsem poslední žíjící rodič našich tří dětí a měla bych být tudíž zodpovědná.
Moje výhoda spočívá v tom, že:
- Spoustu věcí nedomyslím. Nebojím se moc dopředu, nepřemýšlím nad "co kdyby".
- Když už se něco stane, zapnu se a funguju. Naprostá většina věcí jde nějak vyřešit. Bulení nechávám na pozdějc, když krizovka opadne.
![](https://99e7c514f4.clvaw-cdnwnd.com/0beac3ce7860eb2b7378589e3f88f99f/200000266-ebde7ebde9/306479010_623437105817695_9086902512895854966_n.jpg?ph=99e7c514f4)
![](https://99e7c514f4.clvaw-cdnwnd.com/0beac3ce7860eb2b7378589e3f88f99f/200000264-d784dd784f/306546238_623437229151016_1392708788430580922_n.jpg?ph=99e7c514f4)
Tyhle momentky jsou z našeho srpnového road tripu do Švýcarska. Nejsou to úplně hezké a líbivé fotky, na sítě se moc nehodí. Ale odrážejí realitu takovou, jaká prostě je.
Já říkám, že na cestách tě potká jediná jistota: že se NĚCO stane. A tak nemá smysl přemýšlet dopředu, co by to mohlo být. Těch možností je tolik, že to člověk stejně nevymyslí. Dětem je teď 10, 9 a 6 let. Jsou to skvělí parťáci na cesty. Vlastně úplně nejvíc je obdivuju ve chvílích, kdy nám teče do bot. Zapnou se a fungujou, jak kdyby byly o deset let starší.
Takže fakt se nebojte a nečekejte na ideální podmínky. Sbalte se a jeďte a... uvidíte, co vás v dálkách čeká!O cestování s dětmi na vlastní pěst jsem napsala 130stránkovou e-knížku (s hodně obrázky ), která je ke stažení zdarma tady.
![](https://99e7c514f4.clvaw-cdnwnd.com/0beac3ce7860eb2b7378589e3f88f99f/200000268-d39fed39ff/306669875_623437179151021_5915934914102249279_n.jpg?ph=99e7c514f4)